Vláda zvažuje zastropování cen elektřiny v případě dalšího růstu cen, uvedl ministr Karel Havlíček
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů v případě dalšího růstu tržních cen. Uvedl to o víkendu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v televizi Prima. Bližší informace k potenciální regulaci cen nesdělil. Pouze zmínil, že by případné opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet.
Úvahy o regulaci cen vytvářejí nejistoty pro energetické společnosti a jsou nepříznivou zprávou pro ČEZ. Poznámka, že by regulace nijak neovlivnila státní rozpočet podle našeho názoru naznačuje, že by energetické společnosti nedostaly žádnou kompenzaci.
V nedávné minulosti, vlivem vypuknutí konfliktu na Ukrajině, tehdejší vláda, resp. EU rovněž přistoupily k regulatorním opatřením vůči energetikám. Byl to komplex opatření z let 2023 - 2025 zahrnující odvody z nadměrných tržeb (opatření týkající se cen silové elektřiny, v rámci kterého výrobci platili do státních rozpočtů to, co na energetických burzách prodali nad stanové limity tržních cen), daň z mimořádných zisků a zastropování cen energií u koncových zákazníků (tedy opatření na straně maloobchodu týkající se obchodníků s elektřinou a zemním plynem). Posledně zmíněné opatření však bylo pro obchodníky neutrální, když jim bylo kompenzováno ze státního rozpočtu.
Je třeba zmínit, že tehdejší regulatorní zásahy vůči energetickým společnostem se udály při bezprecedentních cenových úrovních, kdy tržní ceny elektřiny, resp. plynu se pohybovaly i ve středních až vyšších stovkách eur, resp. i v rozmezí 200 – 300 eur. Aktuální tržní ceny energií se těmto úrovním zatím nepřibližují, když roční kontrakt na elektřinu se pohybuje kolem 135 EUR/MWh. U zemního plynu je pak cena stejného kontraktu poblíž 60 EUR.
Byť je situace na Blízkém východě nadále nejistá a tamní konflikt se zatím neuklidňuje, tak situace na globálních energetických trzích je odlišná oproti roku 2022. Tehdy byly komoditní trhy kvůli přerušení dodávek ruského zemního plynu v silné nejistotě ohledně globální nabídky a do cen zemního plynu, potažmo elektřiny se promítaly výrazné rizikové prémie. To se nyní nekoná, globální nabídka zemního plynu je dostatečná, za poslední roky výrazně narostly importy LNG plynu z USA, Evropa má výrazně více kapacit dovozních LNG terminálů, navýšily se importy plynu z Norska apod. To vše přispívá k tomu, že tržní ceny plynu, potažmo elektřiny zatím ani zdaleka neatakují úrovně z roku 2022. Trh se zemním plynem je obecně lépe připraven na krizové situace než tomu bylo při vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu.
Akcie ČEZ (BAACEZ) na pražské burze klesají o 0,22 % na 1392 Kč, na RM-SYSTÉMu oslabují o 0,22 % na 1390 Kč.
Jan Raška, Fio banka, a.s.
Related links
- ČEZ plánuje v roce 2027 uvést do provozu solární elektrárny s kapacitou 200 megawattů
- ČEZ: PKO BP Securities zvýšila cílovou cenu z 1 001 Kč na 1 400 Kč s novým doporučením „Hold“
- Slovensko chce od ČEZu odkoupit podíl ve společnosti JESS
- ČEZ: konferenční hovor s managementem společnosti
- Pražská burza otevírá v červeném, ČEZ reportoval výsledky
The latest news:
- Vláda zvažuje zastropování cen elektřiny v případě dalšího růstu cen, uvedl ministr Karel Havlíček
- Vývoj cen komodit: Ropa (+3,15 %), zemní plyn (+2,58 %), měď (-1,52 %)
- Vývoj měnových párů: Dolar posiluje proti koruně o 0,87 %
- Firemní výsledky pro tento týden: Colt CZ, Gevorkyan, Lennar Corp, Forgent
- ČR: Běžný účet platební bilance dosáhl v červenci schodku 34,17 mld. Kč
- Frankfurt otevírá týden v červeném teritoriu, ztrácí především technologie
- Pražská burza v úvodu mírně roste
- Asijsko-pacifický region zakončuje seanci smíšeně
- Akciový výhled
- Erste: Barclays zvyšuje cílovou cenu ze 130 EUR na 135 EUR se stávajícím doporučením


